Nebezpečí takzvaného “second-hand” nebo “pasivního” kouření jsou dnes všeobecně známé. Člověk, který se vyskytuje v okolí kuřáka vdechuje cigaretový kouř a je vystaven obdobnému nebezpečí jako uživatel sám. Cigarety nejsou ovšem jediné drogy, které mohou negativně ovlivňovat okolí uživatele. Alkohol může způsobit škodu nejen konzumentovi, popřípadě závislému, ale může být zdrojem obtíží pro rodinu, přátele a také jedince, kteří jsou konzumentovi cizí.1
Second-hand drinking
Second-hand drinking lze definovat jako škodu způsobenou ostatním pod vlivem alkoholu.2 Další možný popis představuje second-hand drinking jako negativní účinky, které lidé pociťují když jsou v blízkosti těch, kteří nadměrně pijí alkohol.1Alkohol je volně prodejná legální droga. Jedná se o látku s dlouhodobým účinkem na nervovou soustavu těla, která vyúsťuje v její poškození a poškození mozku. To může vést ke změně myšlení a chování.3 Tedy pokud člověk nadměrně konzumuje alkohol a je alkoholem ovlivněno jeho jednání, téměř jistě začne mít toto jednání důsledky i pro ostatní v jeho okolí. Takové důsledky pak mohou představovat škody způsobené rodinným příslušníkům nebo jiným osobám se vztahem ke konzumentovi, spolupracovníkům nebo sousedům. Důsledky však mohou nést i jedinci kteří se se závislým neznají. Například při nehodách, při kterých konzument řídí pod vlivem alkoholu.2
Některé příklady dopadů second-hand drinking jsou:
- Finanční zátěž rodiny, vyvolaná nadměrným nákupem alkoholu2
- Fyzické anebo psychické násilí a zvýšená zátěž rodiny, způsobená konzumentem2
- Řízení pod vlivem alkoholu, které ovlivňuje nejen pasažéra, ale také další účastníky provozu a chodce. Dopravní autonehoda může vést k jejich zranění až usmrcení2
- Hmotné škody, jako poničení nebo zničení majetku konzumentem2
- Pracovní absence konzumenta, která může mít dopad na produktivitu firmy2
Second-hand drinking a jeho vliv na děti
Často jsou to právě děti, které kvůli pití jednoho z rodičů nebo pečovatelů trpí nejvíce. Dospělí mohou se závislým člověkem přerušit kontakt nebo odejít, ale děti tuto možnost často nemají. Nadměrná konzumace alkoholu je často spojována se zhoršujícím se duševním zdravím, nezaměstnaností, chudobou, problémy s bydlením a problémy se vztahy.4 Všechny tyto faktory pak mohou mít dopad na vývoj dítěte.Děti vyrůstající v tomto prostředí jsou následně více náchylné k rizikovým faktorům jako je užívání návykových látek, problémové chování a horší fyzické a duševní zdraví.4
Second-hand drinking a jeho vliv na partnerství
Partneři alkoholiků jsou často chtě nechtě postaveni do pečující role, kdy jsou nuceni neustále řešit důsledky chování nadměrně pijícího partnera.1 Z této situace se pak může vyvinout kodependence, neboli závislost na druhém.5 Kodependentní člověk odsouvá své potřeby do pozadí a nemá jistotu, že jeho výhrady vůči závislému jsou zcela oprávněné.6Partneři mohou v důsledku soužití s alkoholikem skončit hluboce vyčerpaní, protože jejich pozornost se obvykle soustředí na pomoc konzumentovi. To znamená, že i když se závislé osobě podaří přestat, partner může mít i nadále problémy, které mohou přetrvávat. Pokud jste v uvedených příkladech poznali své chování, nebo chování Vaší blízké osoby a chtěli byste si promluvit o možnostech řešení Vaší situace, zavolejte na 800 350 000 na Národní linku pro odvykání. Náš odborný tým konzultantů Vás rád vyslechne a probere s Vámi Vaše možnosti.
Autor: AnHu
Zdroje:1What is SECOND-HAND drinking and How can it be prevented. UK. (2019). https://www.uk-rehab.com/alcohol-addiction/what-is-second-hand-drinking-and-how-can-it-be-prevented/.2 Nováková, E., & Mravčík, V. (2020). Alcohol's harms to others. Hygiena, 65(1), 10–16. https://doi.org/10.21101/hygiena.a17303 Kalina, K. (2015). Klinická adiktologie. Grada Publishing.4 Rossow, I., Felix, L., Keating, P., & McCambridge, J. (2015). Parental drinking and adverse outcomes in children: A scoping review of cohort studies. Drug and Alcohol Review, 35(4), 397–405. https://doi.org/10.1111/dar.123195 Kalina, K. (2003). Drogy a drogové závislosti: Mezioborový přístup. Úřad vlády České republiky.6 Váchová , P. E., Racková, S., & Janů, L. (2009). Patogeneze závislosti. Psychiatrie pro Praxi, 10(6), 25–259.
