Někteří kuřáci při odvykání cigaret pociťují zhoršení nálady a vyšší úzkost. Současné výzkumy přináší odpověď na otázku, zda odvykání kouření souvisí s depresí.Na Národní linku pro odvykání občas volají klienti s dotazem na zhoršení nálady, které se u nich objevilo krátce po tom, co přestali kouřit. Jedná se totiž o jeden z dočasných abstinenčních příznaků, který se může objevit po vysazením nikotinu1. Pravidelní kuřáci také často uvádí, že kouření jim pomáhá ke zvládání stresu nebo zmírnění pocitů deprese a úzkosti. Odborníci však uvádějí, že kuřáci mohou chybně přisuzovat pozitivní efekt cigaret pouhé úlevě od abstinenčních příznaků, které vyvolává závislost na nikotinu samotná2.Řada současných výzkumů se zabývala otázkou, jak kouření a odvykání ve skutečnosti souvisí s depresí a negativními emocemi. Nejnovější analýza publikovaná v říjnu letošního roku zhodnotila data ze 49 realizovaných výzkumů. Její výsledky ukázaly, že lidé, kteří přestali kouřit, mají o 27 % nižší šanci mít depresi nebo depresivní symptomy než současní kuřáci3. Další analýza zhodnotila výsledky 29 studií a rovněž dospěla k závěru, že odvykání kouření souvisí se snížením deprese, úzkosti a stresu, a také se zlepšením nálady a kvality života2. Dané ukazatele se u účastníků jednotlivých studií hodnotily v rozmezí 7 týdnů až 9 let po vysazení cigaret. Zajímavé také je, že míra těchto pozitivních změn nálady se zdá být stejná u zdravé populace a u lidí s duševními poruchami. Navíc jsou tyto kladné změny po vysazení cigaret srovnatelné či dokonce větší než účinek antidepresiv. Jiná souhrnná analýza dosavadních výzkumů dále zjistila, že ženy kouřící před těhotenstvím mají dvakrát vyšší šanci rozvoje poporodní deprese4.Souhrnně tedy z výzkumů vyplývá, že ačkoli vysazení cigaret v některých případech vede k dočasnému snížení nálady, z dlouhodobého hlediska odvykání kouření souvisí se zlepšením duševního zdraví. Kdybyste však po vysazení cigaret pociťovali výrazné nebo trvalé zhoršení nálady, neváhejte se obrátit na svého praktického lékaře nebo psychiatra.
Autor: IMIK
1 Wilhelm, K., Mitchell, P., Slade, T., Brownhill, S., & Andrews, G. (2003). Prevalence and correlates of DSM-IV major depression in an Australian national survey. Journal of affective disorders, 75(2), 155-162.2 Taylor, G., McNeill, A., Girling, A., Farley, A., Lindson-Hawley, N., & Aveyard, P. (2014). Change in mental health after smoking cessation: systematic review and meta-analysis. Bmj, 348, g1151.3 Amiri, S. (2020). The prevalence of depression symptoms after smoking cessation: a systematic review and meta-analysis. Journal of Addictive Diseases, 1-16.4 Chen, H. L., Cai, J. Y., Zha, M. L., & Shen, W. Q. (2019). Prenatal smoking and postpartum depression: a meta-analysis. Journal of Psychosomatic Obstetrics & Gynecology, 40(2), 97-105.
